Olympijské ceny, poháry, vlajky a jiné

Olympijské ceny, poháry, vlajky a jiné

aternativn? text Olympijské hry, OH – vrcholné mez. sportovní soutěže pořádané od 1896 každý čtvrtý rok (kromě 1916, 1940 a 1944) střídavě v různých městech světa a navazující na olympijské hry antické. Pod pojmem Olympijské hry (OH) se rozumí jednak letní hry, podle Olympijské charty Hry olympiády, jednak zimní olympijské hry (ZOH).


Hry olympiády se číslují od 1896 průběžně, i když se neuskutečnily. Zimní OH se počítají jen ty, které se uskutečnily. – Podle Olympijské charty jsou OH soutěžemi mezi jednotlivci a družstvy, nikoli mezi státy. Hry olympiády mohou trvat max. 16 dní, ZOH 12 dní. Iniciátorem obnovení OH byl P. de Coubertin. Z jeho podnětu se 16. – 24. 6. 1894 konal v Paříži I. olympijský kongres, který rozhodl o obnovení OH na moderním základě. První OH se uskutečnily v roce 1896 v Athénách. Ženy se OH účastní od 1920. – Na program her mohou být zařazeny jen sporty, které MOV uznal za olympijské. Kromě toho může organizační výbor zařadit na program OH max. dva sporty uznané MOV jako ukázku. Součástí programu OH 1908 a 1920 bylo také krasobruslení a 1920 i lední hokej, od 1924 jsou oba sporty součástí ZOH. Součástí programu OH 1912 – 48 byly umělecké soutěže; 1950 nahrazeny uměleckými výstavami a kulturními programy v průběhu OH. – Za přípravu her i jejich průběh je odpovědný organizační výbor, který ustavil Národní olympijský výbor (NOV) státu pořádajícího OH. Viz též  ZIMNÍ OLYMPIJSKÉ HRY.

Zimní olympijské hry, ZOH – vrcholné mezinárodní sportovní soutěže v zimních olympijských sportech, pořádané od roku 1924 každý čtvrtý rok. Do roku 1992 se konaly ve stejném roce jako letní OLYMPIJSKÉ HRY. Čtyřletý cyklus pokračuje od roku 1994. Číslují se jen ty, které se konaly. Maximální délka konání her je 12 dní. Zimní olympijské hry mají olympijskou vlajku, medaile a diplomy, které se liší od medailí a diplomů letních olympijských her. První zimní olympijské hry se konaly v Chamonix. – Na program zimních olympijských her mohou být zařazeny pouze sporty, které Mezinárodní olympijský výbor uznal za olympijské.

Olympijská přísaha, slavnostní slib, který skládají a) závodníci a rozhodčí při slavnostním zahájení Olympijských her (OH) a Zimních olympijských her (ZOH); olympijskou přísahu přednese jménem závodníků vybraný olympionik hostitelské země, jménem rozhodčích vybraný rozhodčí hostitelské země; b) závodník při podpisu přihlášky na OH nebo ZOH; c) nově přijímaný člen Mezinárodního olympijského výboru (MOV) po oficiálním přijetí na zasedání MOV. Olympijská přísaha závodníků zazněla poprvé na OH 1920, rozhodčích při ZOH 1972.

Olympijské ceny, pocty, které Mezinárodní olympijský výbor (MOV) uděluje a) instituci, asociaci nebo jednotlivci za zásluhy o rozvoj sportu a olympijské myšlenky; b) všem zúčastněným sportovcům, funkcionářům a organizátorům Olympijských her (OH); c) třem nejlepším sportovcům v každé disciplíně a sportovcům na 4. – 6. místě. – Za zásluhy o rozvoj sportu a olympismu uděluje MOV Olympijský pohár a Olympijský řád. Olympijský pohár (založen v roce 1906 P. de Coubertinem) je udělován každoročně instituci nebo asociaci. Olympijský řád (založen 1974) je udělován žijící osobě, nemůže však být udělován aktivnímu členu MOV; má tři stupně (zlatý, stříbrný a bronzový). – Od 1896 obdrží každý aktivní účastník olympijských her pamětní medaili, popř. i pamětní diplom. – V závodech jednotlivců obdrží první tři závodníci diplom a olympijskou medaili; vítěz medaili zlatou, druhý stříbrnou a třetí bronzovou, závodníci na 4. – 6. místě pouze diplom. V soutěžích družstev obdrží všichni členové prvních tří družstev olympijskou medaili a diplom. Zlaté medaile byly poprvé uděleny na OH v roce 1908. V letech 1928 – 72 byly vzhled a kresba olympijských medailí pro letní OH standardní, od 1972 se rub medaile mění podle návrhu organizačního výboru.

Olympijský oheň, symbol nesmrtelnosti olympijské myšlenky a návaznosti antických a moderních Olympijských her (OH). Přináší se do místa her z Olympie v Řecku. Poprvé hořel na OH 1928 v Amsterdamu, od OH 1936 přinášen z Olympie olympijskou štafetou.

Olympijská hymna, hudební skladba hraná při zahajovacím a závěrečném ceremoniálu Olympijských her (OH). Od roku 1958 je hymnou kantáta Spiridona Samarase na slova Costise Palamase. OH 1900 – 52 byly zahajovány různými skladbami podle výběru organizačního výboru. Olympijský ceremoniál, soubor předepsaných obřadů pro zahájení a ukončení Olympijských her (OH) a pro rozdílení cen. Autorem zahajovacího i závěrečného ceremoniálu je P. de Coubertin; některé části byly připojeny později (např. zapálení OLYMPIJSKÉHO OHNĚ).

Olympijské symboly, znaky vyjadřující olympijskou myšlenku. Nejvyšším olympijským symbolem je pět vzájemně propojených kruhů v barvě modré, černé, červené, žluté a zelené. Představují pět kontinentů spojených olympijskou myšlenkou. Olympijské kruhy jsou součástí olympijské vlajky, která má bílý podklad; poprvé zavlála při kongresu v roce 1914 v Paříži, na olympijském stadiónu poprvé 1920 v Antverpách. Na Olympijských hrách (OH) se předává vlajka, kterou 1920 věnovaly Antverpy, na Zimních olympijských hrách (ZOH) vlajka, kterou 1952 věnovalo Oslo. – Olympijským heslem je Citius, Altius, Fortius (Rychleji, výše, silněji). Nejvyšší olympijské symboly jsou výlučným majetkem Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Nesmí se využívat ke komerčním účelům.

Zdroj: http://www.pruzkumnik.cz/

 


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

ZjEyZTgwOT